PROFIL ZEMĚ - Česká republika

 

Česká republika svou rozlohou 78.867 km2 a počtem obyvatelstva 10.177.300 (odhad 2011/07) patří k malým státům, s hustotou obyv. 130 obyv/km2 (srov. s UK - 250, Francie - 111 obyv/km2).  Nejníže položeným místem je odtok řeky Labe (115 m), nejvyšší horou je Sněžka (1.602 m), a střední nadmořská výška České republiky je 430 m. Státní svátek vzniku republiky připadá na 28. října, (1918 Den vzniku Československa). Pohled na historii zahraničníma očima; v závěru 1. světové války se Češi a Slováci z rozpadajícího se Rakousko-Uherského mocnářství spojili do nového společného státu - Československa. Během období mezi válkami však odmítli federativní systém, noví politici byli často příliš zaměstnáni požadavky ostatních menšin v republice, nejvíce od Sudetských Němců a Rusínů (Ukrajinců). V předvečer 2. světové války byla část českých zemí násilím připojena k Třetí říši a Slovensko vyhlásilo samostatnost jako spojenec nacistického Německa. Po válce došlo ke znovusjednocení, avšak bez Podkarpatské Rusi, a země se dostala do sféry sovětského vlivu. V roce 1968 invaze vojsk Varšavského paktu (smlouvy) ukončila úsilí vedoucích politiků země o liberalizaci komunistické strany a vytvoření „socialismu s lidskou tváří“. Následovalo období tvrdé represe označované „normalizace“. Po rozpadu sověty podporované vlády v roce 1989 Československo znovu získalo demokracii po klidné „sametové revoluci“. K 1. lednu 1993 země prošla „sametovým rozvodem“ se vznikem dvou národních států, Česká republika a Slovensko. Česká republika se připojila k alianci NATO v r. 1999 a k Evropské Unii v r. 2004.

Obyvatelstvo se je národnostně velice homogenní: Češi 90,4%, Moravané 3,7%, Slováci 1,9%, ostatní 4%. Také jazykově se jedná o vyrovnanou společnost: čeština 94,9%, slovenština 2%, ostatní 2,3%, nezjištěno 0,8%. Náboženství: římskokatolické 26,8%, protestanti 2,1%, ostatní 3,3%, nespecifikováno 8,8%, bez vyznání 59% (dle sčítání lidu v r. 2001).  Míra růstu populace je - 0,134% (odhad 2011), tj. pokles o 13.637 obyv/rok. Míra migrace (2011 odhad) je o 0,97 migrantů/1000 obyv., tedy přírůstek 9.885 obyv. Podíl obyvatel žijící ve městech je 74% (7,53 mil. obyv.).

Česká republika je stabilní a prosperující tržní ekonomika, která před svým přistoupením v r. 2004 harmonizovala právní systém a zákony s Evropskou unií. Konzervativní, do sebe zahleděný český finanční systém zůstal relativně zdravý, malá, otevřená a proexportní ekonomika zůstává citlivá na změny v ekonomické výkonnosti svých hlavních trhů, zejména Německa. V době recese v západní Evropě a Německu na konci roku 2008 se poptávka po českém zboží prudce propadla, což vedlo k dvojcifernému poklesu průmyslové výroby. V důsledku toho v r. 2009 poklesl reálný HNP na 4,7%, převážně v prvním čtvrtletí. Reálný HNP začal zvolna růst s pozitivním výsledkem již ve druhé polovině r. 2009 a pokračuje i v r. 2011. Automobilový průmysl zůstává největším odvětvím a spolu se subdodavateli tvoří téměř 24% české produkce. Česká republika vyprodukovala více než 1 milión automobilů poprvé v r. 2010, z nichž více než 80% bylo vyvezeno. Zahraniční i domácí průmysl vyjádřil znepokojení nad korupcí, zejména ve veřejných zakázkách. Mezi další dlouhodobé výzvy patří řešení stárnoucí populace, financování neudržitelného penzijního a zdravotního systému, a diverzifikace průmyslu od výroby k ekonomice více zaměřené na hi-tech, na služby a znalostní ekonomiku.

Pracovní síla čítá 5,41 milionů (53,1% obyv. v 2011), podíl obyv. ve věku 15-64 let je 70,2% z celkového počtu obyvatel, tj. 7,144 mil. V zemědělství pracuje 3,1%, v průmyslu 38,6% a ve službách 58,3% obyvatelstva (2009). Výdaje na vzdělání byly ve výši 4,4% HDP (2004). Nezaměstnanost činila 8,5% (865 070 obyv.). Dluh veřejných financí v roce 2011 se zvýšil až na 40,7%. Míra inflace dosáhla 1,9% (2011). Mezi hlavní zemědělské produkty patří pšenice, brambory, cukrová řepa, chmel, ovoce; prasata a drůbež. Průmysl tvoří výroba motorových vozidel, metalurgie, strojní výrobky a zařízení, sklo, zbraně.

Z hlediska platebních karet je důležitý rozvoj komunikační infrastruktury: počet pevných telefonních linek poklesl na 2.198.000 (2009), počet mobilních čísel vzrostl na 14.331.000 (2009). Telefonní systém byl privatizován poměrně pozdě (2005), ale
stále probíhá modernizace sítě. Všechny ústředny jsou nyní digitální, k dosavadnímu dvojlinkovému rozvodu byla přidána aplikace ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) pro využití internetu a dalších digitálních signálů (v poslední době i VDSL); roste počet dálkových optických kabelů a mikrovlnných radiových spojení. Počet internetových serverů (.cz) narostl na 4,14 mil. (2010) a počet internetových uživatelů na 6,681 miliónů. Další komunikační infrastruktura již není tak zajímavá z hlediska finančních služeb, jako z pohodlí občanského života: síť železnic poklesla z 9.620 km na 9.469 km, silnic je 127.797 km (včetně městských silnic, pokles z 128.512 km v r. 2009, a z toho je 730 km dálnic, 2008). Vodních cest je 664 km.

V tabulce je zachycena ekonomika České republiky.

 

Česká ekonomika, odhad 2011

Česko

HDP (při paritě kupní síly)

288,6 mld. USD
5774
mld. CZK
223
mld. EUR

Počet obyvatel

10 177 300

HDP na osobu (při paritě kupní síly, 2009)

27 400 USD
546 356
CZK
21 177
EUR

Počet pracujících

5,41 mil.

Nezaměstnanost

8,5%

Míra inflace

1,9%


Platební karty - Historie

 

Podrobnou historii o rozvoji karet v ČR lze nalézt v článcích o Historii SBK v číslech magazínu cardmag, nicméně připomeňme několik základních dat.

1968     první akceptované karty v Československé socialistické republice byly karty Diners Club, zprostředkované cestovní kanceláří ČEDOK

1988     zcela první plastová karta v Československé socialistické federativní republice - Živnostenská banka, n.p. vydává dispoziční kartu k Tuzexovým účtům, vedených v "bonech". (Tuzexové účty byly účty, na které se konvertovaly zahraniční „západní“ měny v podobě tuzexových korun, papírové peníze nazývané „tuzexové poukázky“.)

1989     Česká státní spořitelna a Slovenská štátná sporitelna vydávají první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech (tzv. spořitelní karta)

1990     první mezinárodní kartu v České republice pod známkou VISA vydává Živnostenská banka, n.p.

1991     první mezinárodní kartu v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard vydává Komerční banka

1991     6.2. ustaveno Mezibankovní sdružení pro platební karty, předchůdce Sdružení pro bankovní karty, které přispělo k překonání přílišné soupeřivosti mezi bankami na poli karet, přinejmenším zahájením spolupráce v boji proti zneužívání karet a vytvořením pracovních skupin se specializovaným oddělením police. Mezi zakládající členy patřily Agrobanka, Investiční banka, I.S.C. Muzo, Komerční banka, Poštovní banka, Tatra banka, a Všeobecná úverova banka)

1991     založení společnosti American Express, s. r.o., (28.února), zastoupení Diners Club Austria

1991     první VISA Business karty vydané ve střední Evropě Živnostenskou bankou

1992     zaváděny první bankomaty napojené na mezinárodní síť Eurocard/MasterCard (19.2.1992) a VISA/Plus

1992     první autorizační terminál (Živnostenská banka) k prevenci podvodů

1992     2. pol.: Česká státní spořitelna otevřela síť 7 bankomatů

1992     léto: změna názvu MSPK na „Sdružení pro bankovní karty“ (SBK)

1993     první platební terminály (Komerční banka)

1994     Česká spořitelna vstupuje do SBK; ČSOB a Komerční banka vstupují do Asociace VISA a stávají se prvními "duálními" bankami

1995     první VISA GOLD karta v ČR vydaná Živnostenskou bankou, a.s.

1998     červenec: karty Maestro - Česká spořitelna zapojila své bankomaty do sítě Europay/MasterCard a začala vydávat katy Maestro a privátní karty Variant začala konvertovat na domácí karty Eurocard/MasterCard

1998     založení společnosti Diners Club Czech, s.r.o., (26. října)

1998     Mezi vydavatele karet patřilo 7 aktivních bank a počet vydaných karet dosáhl počtu
1 693 500 karet.

 

Banka

Počet karet

Česká spořitelna

1 200 000

Komerční banka

300 000

IPB

130 000

ČSOB

30 000

Agrobanka

20 000

Živnostenská banka

7 500

Union banka

6 000

 

2000     vydání první VISA PLATINUM karty v ČR (Živnostenská banka)

2003     SBK má 18 řádných bankovních členů a 9 nebankovních pozorovatelů.

2007     SBK sdružuje 18 bank a 10 dalších společností přispívající k rozvoji plateb kartami, se statutem členů pozorovatelů.

2009     SBK inciuje implementaci pravidel PCI DSS (Standard bezpečnosti dat v odvětví platebních karet) pro zvýšení bezpečnosti zpracování dat při přenosu od obchodníků.

2010     Po období recese má SBK 16 bank a 19 dalších přidružených společností.

2011     SBK sdružuje 21 bank a 23 přidružené společnosti (2012), zintenzivnila také spolupráce se slovenským ZBK.

 

Vydávání karet v ČR

Na trh bankovních karet působilo v r. 2006 celkem 14 bank, v roce 2007 přibyla polská BRE Bank S.A., org. složka, v r. 2011 pak přibyly banky ZUNO, AXA a Air Bank. V roce 2012 podává do statistiky informaci o počtu vydávaných karet celkem 20 bankovních subjektů a 4 nebankovní (CCS, Cetelem, Diners Club a Euronet). Vedle nich vydávají karty další banky, které nejsou ani členy či pozorovateli SBK, ani neposkytují o svých vydaných kartách informace (např. ABN AMRO banka, mBanka - BRE Banka). Řada nebankovních subjektů vydává zejména karty úvěrové. Úplný přehled poskytují připojené tabulky.

 

Členové SBK - banky,

Rok vzniku

Splacený Kapitál

vydávající karty a přispívající do statistik

Air Bank, a.s. (PPF Group N.V.)

2010

500 004 000

AXA Bank Europe (AXA Banka Europe, Belgium)

2009

n/a

Citibank Europe plc, organizační složka

2008

n/a

COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha

1992

n/a

Cetelem, a.s.

1996

180 000 000 Kč

Citfin, spořitelní družstvo

1996

22 000 000 Kč

Česká spořitelna, a.s.

1991

15 200 000 000 Kč

Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

1993

1 500 000 000 Kč

ČSOB

1964

5 855 000 000 Kč

Deutsche Bank AG, Filiale Prag, organizační složka

1993

n/a

Equa Bank, a.s. (Equa Group Limited, Maltská republika)

1993

2 260 000 000

FIO banka

1994

560 000 000

GE Money Bank a.s.

1998

510 000 000 Kč

ING Commercial Banking

1993

n/a

J&T Banka

1992

3 358 127 000

Komerční Banka a.s.

1992

19 004 926 000 Kč

LBBW Banka CZ

1991

1 708 700 000 Kč

PPF banka

1992

769 004 327 Kč

Raiffeisenbank a.s.

1993

9 357 000 000

Raiffeisenbank im Stiftland eG

1993

n/a

Unicredit Bank a.s., Czech Republic

1996

5 124 716 000 Kč

Volksbank CZ, a. s.

1996

2 005 380 000

 

Členové pozorovatelé SBK

Rok vzniku

Splacený Kapitál

vydávající karty a přispívající do statistik

CCS - Česká společnost pro  platební karty, a.s.

2007

52 920 000

Diners Club CS, s.r.o., organizační složka

2010

n/a

EURONET Services, spol. s r.o.

1997

169 990 000

ESSOX s.r.o.

2003

2 288 086 000

Home Credit, a.s.

2005

300 000 000 Kč

ZUNO, org. složka

2010

n/a

 

Pozorovatelé SBK,

Rok vzniku

Splacený Kapitál

vydávající karty, ale nepřispívající do statistik

American Express s r.o.

1991

150 100 000

Credium, a.s.

1997

785 000 000

 

Subjekty mimo SBK,

Rok vzniku

Splacený Kapitál

vydávající karty a nepřispívající do statistik

mBank (BRE Bank)

2007

n/a

Oberbank AG, pobočka Česká republika

2004

n/a

 

Mezi nebankovní subjekty počítáme společnosti Diners Club a American Express, které vydávají charge karty pod svými vlastními známkami a zajišťují autorizaci a zúčtování plateb. Kreditní karty vydávají také další úvěrové společnosti.

Nárůst obliby karet v Česku dokládá graf růstu počtu karet za posledních 11 let (2001 - 2011). Současně začaly být vydávány karty domácí i mezinárodní, a debetní i charge karty. Od r. 1998 banky začaly vydávat také karty kreditní, generující vyšší výnosy než karty debetní, jejichž přínos byl ve snížení bankovních nákladů a zvýšení komfortu klientů při získávání hotovosti. Karty byly z počátku vydávány na technologii magnetického proužku a od r. 1999 i jako karty čipové (původní IPB banka vydala jak první domácí čipovou MAX kartu, tak první mezinárodní čipovou kartu v asociaci MasterCard jako kartu Maestro). A nejen to, postupně se z prostředku na výběr hotovosti stává účinný prostředek bezhotovostního placení. Rychlost rozvoje a různé aspekty karet v Česku přibližují následující tabulky a grafy, uvádějící souhrnné informace za všechny vydavatele bankovních karet (včetně American Express and Diners Club).

Vývoj počtu vydaných platebních karet v ČR za posledních 8 let (2003 – 2011)

 

Vydané karty

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Karty celkem

4 658 890

5 296 067

6 373 591

6 867 733

7 390 357

7 865 453

Debetní

n/a

n/a

5 829 857

5 873 728

6 418 446

6 602 775

Kreditní

n/a

n/a

203 274

372 933

614 542

885 266

Charge

n/a

n/a

335 269

327 115

357 369

377 412

 

Vydané karty

2007

2008

 

2009

 

2010

 

2011

Meziroční přírůstek%

Karty celkem

8 623 124

8 931 872

9 054 308

9 268 914

10 030 193

8,21

Debetní

6 974 147

7 220 667

7 372 327

7 400 919

7 454 543

0,72

Kreditní

1 212 401

1 276 714

1 224 814

1 564 430

2 288 981

46,31

Charge

436 576

434 491

457 167

303 565

286 669

-5,56

 

Přepočítaný průměrný roční přírůstek karet podle parametru CAGR (viz CardMag č. 3/2005) za léta 2001 – 2011 odpovídá hodnotě 5,61. Nárůst za toto období dosáhl 50,15%. Zejména v grafu "Vývoj počtu vydaných karet v ČR 2001 - 2011" je patrný stálý nárůst občanů, kteří podlehli kouzlu plastové barevné karty, přičemž počet karet se oproti roku 2001 zvýšil o 215%. Důvod silného růstu počtu karet je dán také tím, že počet bank, které vydávají karty, se také zvýšil (z 13 v roce 2000 na 20 v roce 2012) a současně se před lety všechny velké banky staly duálními, tj. vydávají karty pod značkami asociací VISA i MasterCard. Rok 2003 byl zlomovým rokem ve vydávání charge a kreditních karet, kdy se silně vzrostl počet charge karet, ale hned od následujícího roku 2004 začal počet kreditních karet převyšovat počet charge karet.  

Vývoj počtu karet v ČR 2001 – 2011

Struktura vydávaných karet.

 

Statistika vydávaných karet dokládá, že podíl debetních karet (v roce 2011 na 74,3%) však vytrvale klesá, (pokles z 81% v 2009 a z 84% v 2006), a převažuje nad kartami kreditními (22,8%) a charge kartami (2,85%) (v r. 2006: 11% a 5%). Nutno konstatovat, že podíl kreditních karet se stále zvyšuje na úkor karet debetních (meziročně cca o 3%), a podíl charge karet stále klesá na 2,85% (v 2009 to bylo 5%). Podrobněji viz graf "Vydané karty celkem podle značek".

 

Vydané karty podle značek 2011

Porovnání vydaných kreditních a charge karet 2011

Počet karet na jednoho obyvatele

Parametr, umožňující srovnávat rozvinutost kartového trhu a oblibu karet u spotřebitelů, je počet platebních karet na obyvatele, příp. na obyvatele ve věkové kategorii 15 - 64 let. Tabulka "Počet karet na obyvatele" dokumentuje v obou kategoriích vzrůst počtu karet na obyvatele na dvojnásobek za posledních 11 let v obou kategoriích; současně udává relaci k nejrozvinutějšímu trhu v Evropě.

Počet karet na obyvatele

 

ČR

UK

 

2000

2008

2011

2011

počet karet na obyvatele

0,43

0,85

0,98

2,32

počet karet na obyvatele ve věku 15 - 64 let

0,60

1,20

1,40

3,37

 

Uvedený trend v počtu karet i srovnání v počtu karet na obyvatele dokumentuje v podstatě nasycení trhu klasickými debetními a charge kartami a obracení pozornosti na stále rostoucí zájem vydavatelů i jejich zákazníků o karty kreditní. Počtem karet na obyvatele Česko patří mezi přední země střední a východní Evropy.

Předpokladem dalšího rozvoje karet a přiblížení ČR rozvinutým kartovým státům se musí vydavatelé více zaměřit na přidané služby, a také více na kreditní karty, spojující výhody bezhotovostního placení s řízením rodinných finančních toků využíváním snadno dostupného úvěru. Druhého rozvojového prvku lze dosáhnout vydáváním karet ve spolupráci s dalšími partnery jako co-brandované, partnerské karty nesoucí logo vydavatele i partnerské organizace, příp. affinity karty s neziskovými organizacemi. Příkladem partnerských karet mohou být následující produkty na českém trhu (některé banky údaje nezpřístupnily):  

 

Vydavatel (2009)

Partner

Asociace

Citibank

ČSA

Mastercard

Eurotel

Mastercard

Shell

Mastercard

ČSOB

Club Metro

VISA

Českomoravská stavební spořitelna

Mastercard

Diners Club

Diners Club

FIO

Maestro

Hypoteční banka

Mastercard

UEFA-EURO2008

Mastercard

BAWAG

CCS

MasterCard

Česká spořitelna

 

Karlova Universita Praha

Mastercard
Maestro

Komeční banka

Benzina

VISA

GE Money Bank

ING

Mastercard

Makro

Electroworld

Avon

Raiffeisen Bank

National Geographic

Mastercard

UniCredit Bank

Renome (Baťa, Blažek, Klenoty Aurum, FOKUS optik, Reserved)

VISA

HYPO stavební spořitelna

SCHLECKER

Generali

ČSA

Škoda Auto

Holiday Card

Volksbank

 

VISA, Maestro

 

Využívání karet v ČR

 

Během času se "karta" stala nejprve oblíbeným prostředkem k výběru hotovosti, v bankomatech, v současné době slouží nejen ke koupi luxusního zboží, ale je běžně přijímána i v obchodních řetězcích a k nákupům zboží denní spotřeby, ale i v knihkupectví a lékárnách.

Bankomaty


Bankomaty patří neodmyslitelně k platebním kartám, první karty umožňovaly pouze výběr uložených peněz na účtech. Po prvních bankomatech České spořitelny také ostatní instituce zaváděly svoje sítě bankomatů. V současné době jsou bankomaty obhospodařovány několika provozovateli, kterými jsou buď velcí vydavatelé karet nebo nezávislí poskytovatelé specializovaných služeb (provozující bankomaty pro jednotlivé banky) či specializované společnosti.

Provozovatelé bankomatů (2011)

 

Společnost

Založena

Česká spořitelna

1825

Global Payments Europe (dř. MUZO, zal.1990)

2004

Euronet Worldwide

1997

Pharro

2004

 

Vývoj celkového počtu bankomatů je velmi pozitivní, meziročním přírůstkem 5,53% bylo dosaženo počtu 4 082 ks bankomatů. Počet bankomatů v letech 2001 – 2011 se zvýšil o 213 (průměrný nárůst CAGR = 13,5%). Bankomaty zprostředkovávají kromě výběrů i informace o zůstatcích, umožňují zadávat platební příkazy a slouží jako marketinkový kanál pro propagaci bankovních (najmě úvěrových nebo pojišťovacích) produktů – zcela na standardní úrovní pozorovatelné ve „vyspělých“ zemích.

 

ATM

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Počet bankomatů

1909

2350

2669

2850

2892

3096

Počet trn (mil.)

21886

108249

116825

126816

133508

146005

Objem trn (mil. Kč)

32896

292493

352253

401818

447277

510310

 

ATM

2007

2008

2009

2010

2011

Meziroční přírůstek %

Počet bankomatů

3599

3534

3679

3868

4082

5,53

Počet trn (mil.)

152098

162688

156490

158676

167872

9,82

Objem trn (mil. Kč)

554990

609466

579401

585 279

626967

10,11

 

Jedním z ukazatelů vyspělosti infrastruktury bankomatů je počet bankomatů na milión obyvatel; v roce 2011 bylo dosaženo počtu 401 bankomatů/mil. obyv. (v 2008 jen 338, nejvíce bankomatů v této kategorii má Španělsko - kolem 1350). Z hlediska hustoty bankomatů na geografickou oblast je v ČR 52 bankomatů/1 000 km2.

Využívání bankomatů.

Z vývoje českých bankomatů je patrné, že v žádném roce počet bankomatů nepoklesl (v roce 2008 se může jednat o statistickou chybu), a neustále rostl počet realizovaných transakcí. Objem výběru hotovosti z bankomatů se vyvíjel mnohem prudčeji, než nárůst počtu transakcí, tedy rostla průměrná částka výběru: z 2 105 Kč (v roce 2000) na 3 735 Kč (2011). Na nárůst mělo bezpochyby vliv zavedení vyšších poplatků za výběr hotovosti v bankomatu provozovaným jiným provozovatelem než vydávající bankou.

Obchodní místa, z toho POS terminály


Uzavíráním smluv s obchodníky se zabývalo 5 hlavních bank:

 

Banky uzavírající smlouvy s obchodníky

Česká spořitelna, a.s.

ČSOB

Komerční banka, a.s.

Raiffeisenbank, a.s.

UniCredit Bank CR, a.s.

 

Počet obchodních míst přijímajících karty plynule narůstal, až na 69 878 míst koncem roku 2011, se stále se zvyšujícím podílem elektronických platebních terminálů, které umožňují rychlejší průběh transakce. (Dle statistiky je na 86% míst vybaveno POS terminály, ale prakticky se jedná o 100% vybavení, kdy se mechanické imprintery již nepoužívají.) V roce 2006-7 počet terminálů poklesl vzhledem uplatňujícím se vlivům konsolidace obchodních míst (tj. zanikání nebo sdružování obchodníků), zrušení přijímání karet u rizikových obchodníků a vyřazení nefunkčních obchodních míst. V dalších letech se však obnovil pravidelný růst počtu provozoven přijímajících platební karty, přičemž počet instalovaných terminálů v těchto provozovnách dosáhl 77 651 ks (více terminálů v jedné „provozovně“, např. supermarketu). Počet obchodníků na internetu (e-commerce) dosáhl počtu 3 444.

 

Obchodníci

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Provozoven celkem

38 956

40 224

48 723

51 393

54 667

53 265

Provozoven s POS terminály

18 998

25 439

31 678

37 394

42 909

41 875

Počet obchodníků web

-

-

-

-

-

-

 

Obchodníci

2007

2008

2009

2010

2011

Meziroční přírůstek%

Provozoven celkem

54 340

58 007

62 614

65 293

69 878

7,02%

Provozoven s POS terminály

45 539

55 783

53 375

57 637

59 836

3,82%

Počet obchodníků web

1 310

1 841

2 295

2 900

3 444

18,76%

 

Počet a objem plateb u obchodníků
 

Pravidelný nárůst počtu míst, kde lze kartou zaplatit, odpovídá i trvalému nárůstu počtu a objemu plateb. V roce 2011 došlo k významnému (až enormnímu) meziročnímu nárůstu plateb kartami, počet narostl o 20,3% a objem plateb o 32,1%. O rok dříve to bylo je o 15% u počtu plateb a pouze 1,32% v jejich objemu, jako by si spotřebitelé chtěli v roce 2011 již vynahradit útlum spotřeby v letech finanční krize 2008-9.

 

Obchodníci

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Počet plateb (mil.)

21,886

35,815

67,652

83,493

120,342

132,082

Objem plateb (mil. Kč)

32 896

42 484

77 588

91 727

142 735

157 066

 

Obchodníci

2007

2008

2009

2010

2011

Meziroční přírůstek%

Počet plateb (mil.)

159,110

181,228

194,231

224,409

270,008

20,32%

Objem plateb (mil. Kč)

190 019

210 374

200 924

203 591

269 077

32,17%

 

Vývoj výše průměrné platby klesal z 1 877 Kč (2000) na 997 Kč (2011), což odpovídá ochotě držitelů karet používat karty i pro běžné, neexklusivní nákupy, a ochotě bank uzavírat smlouvy s širokou paletou obchodníků, včetně internetových obchodů (v roce 2010 realizovali u 3 057 104 plateb průměrnou platbu ve výši 1 254 Kč, přičemž v 2008 to bylo až 2 003 Kč; od roku 2011 se však objemy internetových obchodů zvláště nesledují

Porovnání poměru bezhotovostních plateb k výběrům hotovosti

Podíl počtu bezhotovostních plateb na všech transakcí se zvyšoval z 12% (2000) na 62% (za zmínku stojí, že v r. 2007 poprvé počet plateb převýšil počet výběrů v hotovosti). S tím však koresponduje podíl objemu plateb vůči výběrům - jen 30% v roce 2011 (nárůst o 4% proti roku 2010. Tento podíl se za 11 let zvýšil z 11% v roce 2000 na současných 30%, neboť podíl objemu vybírané hotovosti rostl rychleji, což demonstruje stálou oblibu hotovosti u obyvatelstva. Při přepočtu počtu transakcí za rok na jednu kartu docházíme k žádoucímu poměru 15,1 : 15,8 - počet výběrů hotovosti za rok byl (marginálně) nižší než počet plateb kartou za rok. Poprvé došlo k vyššímu počtu plateb než výběru hotovosti v r. 2006, kdy byl poměr 17,6 : 18,4.


Graf poměru počtu výběrů a plateb

 

Graf objemu výběrů a plateb

 

Platby uskutečněné u internetových obchodníků v rámci tzv. v e-commerce se také rozvíjejí. Jejich počet vzrostl z 653 743 (2007) na 3 057 104 (2010) a představuje 1,34% počtu všech plateb (nárůst z 0,41% v 2007), objemem jde o 1,84% podíl (nárůst z 1% v 2007); podíl nevelký, ale představuje pro držitele karet zvýšení pohodlí realizováním plateb z domova. Navíc, dosáhla-li výše průměrné platby 997 Kč, pak na internetu byla ve výši 1 134 Kč (což je pokles z 2 003 Kč v 2008). Zvýšila se také průměrná částka výběru hotovosti na 3 735 Kč (z 3500 Kč v 2007).

Souhrnná charakteristika českého kartového trhu je uvedena v tabulce.

 

2011

ČR

%

Počet bankovních karet

10 030 193

 

Počet plateb/kartu/rok

26,9

62 %

Počet výběrů hotov/kartu/rok

16,7

38%

Počet transakcí

 

 

Počet plateb

270 008 563

62%

Počet výběrů

167 872 970

38%

Objem transakcí

 

 

Objem plateb (Kč)

269 077 694 106

30%

Objem výběrů (Kč)

626 967 068 130

70%

Průměrná platba (Kč)

3 735 CZK
(187 USD)
(144 EUR)

 

Průměrný výběr (Kč)

997 CZK
 (50 USD)
(38 EUR)

 

 

PLATBY

ČR

Počet obchod. míst

69 878

z toho POS terminálů

59 836

VÝBĚRY

 

Počet bankomatů

4 082

Způsob využívání karet

Způsob, jakým jsou používány bankovní karty VISA a MasterCard v ČR v porovnání se světovým trendem uvádí tabulka. Ukazuje se, že navzdory pozitivnímu růstu si spotřebitelé v Česku na platby kartami za nákupy zboží a služeb zvykají velmi pomalu a poměr objemu plateb k objemu výběrů = 0,3 : 1 (3x menší objem plateb než objem výběrů hotovosti).

 

 

objem bezhotovostních plateb

objem výběrů hotovosti

svět

65%

35%

Česko (2008)

30%

70%

 

Ke změně dosavadního trendu s převažujícími výběry hotovosti kartou (tj. v bankomatech, na přepážkách bank, šeky nebo elektronickou mezibankovní kartou) snad povede růst počtu kreditních karet, u kterých výběr hotovosti pro klienta ponese vyšší náklady (v úročení i poplatcích) než bezhotovostní platba. Podle průzkumů asociace MasterCard si však výhod či vůbec konceptu kreditní karty není vědomo na 70% obyvatel.

Čipové karty a migrace na EMV karty


V oblasti zavádění čipové technologie stále roste podíl čipových a hybridních karet vůči kartám spoléhající jen na magnetický proužek, neboť nabízejí vyšší bezpečnost, zrychlují obsluhu u terminálů snížením počtu on-line autorizací a umožňují využívat širokou paletu přidaných služeb. Čipové karty se podle standardu, který umožňuje jejich komunikaci se zařízeními, označují také jako EMV karty (standard vytvořený konsorciem Eurocard-Mastercard-VISA).

Čipové karty se v ČR začaly zavádět od r. 1998. Oproti např. Francii, kde zaznamenaly silnou státní podporu, veškeré náklady na zavedení čipových karet nesou domácí banky.

 

1998 -   první čipová karta byla vydána bankou IPB

2006 -   V Česku bylo koncem roku 2006 pro standard EMV migrováno významný počet karet a zařízení pro jejich akceptaci:

97,5% bankomatů,

84,3% POS terminálů a

44,2% debetních a 32,6% kreditních karet v oběhu.

2011 -   V Česku byl koncem roku 2010 pro standard EMV migrováno významný počet karet a zařízení pro jejich akceptaci:

9 464 549 čipových karet (96,94%)

4 082 bankomatů (100%)

77 597 POS terminálů (99,93%).

Od roku 2011 se vydávají čipové platební karty umožňující bezdotykové (contactless) platby, kdy je v kartě podle standardu NFC (Near Field Communication) zabudovaná anténa pro radiovou komunikaci s platebním terminálem na krátkou vzdálenost. To umožňuje např. rychlou platbu za jízdné v turniketech metra, a další aplikace na sebe nenechají čekat.

Vedle bezkontaktních plateb iniciované kartami se také začínají uplatňovat tzv. mobilní platby, kdy mobilní telefony obsahují aplikaci pro vzdálené NFC platby. Aplikace je uložena v "bezpečné oblasti" SIM karty, a vytváří se tak přímá konkurence platebním kartám tak, jak je od 60. let známe.  


Bezpečnost karet

Není takového platebního prostředku, aby k němu neexistovaly padělky a nedělaly se s ním podvody. Naštěstí situace v České republice byla vždy díky infrastruktuře, pomalu a ohleduplněji se rozvíjejícího trhu a mezibankovní spolupráci lepší než v jiných zemích. Již v r. 1992 se podařilo prosadit do českého trestního zákona ustanovení o trestnosti padělání platebních karet, jejich neoprávněného držení a podvodů s nimi.

V rámci SBK byl na podzim roku 1997 založen roce Bezpečnostní výbor SBK, který sdružuje pracovníky bank a dalších institucí a organizací, zabývajících se řešením podvodných transakcí. Jejich spolupráce s orgány činnými v trestním řízení v boji proti organizovaným nájezdům podvodníků nese užitek ve snižování ztrát z podvodů. Snižování je patrné v tabulce "Podezřelé transakce - procentní body a basis points", kde údaje odpovídají tzv. "napadení kriminální činností". Procentní body vyjadřují poměr celkového objemu podvodných případů, nahlášených vydavatelskými bankami, k celkovému objemu obratů uskutečněných v akceptační infrastruktuře u obchodníků a v síti bankomatů na území ČR kartami MasterCard a VISA. Výši skutečných finančních ztrát vzniklým bankám nebo obchodníkům v ČR se zmíněnou a včasnou spoluprací daří v mnoha případech významně snížit.


Podezřelé transakce - procentní body a basis points (BP) (2008)

 

Rok 

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008(1.Q)

ČR -% 

0,073

0,057

0,064

0,040

0,013

0,027

0,025

0,019

ČR - BP

7,3

5,7

6,4

4

1,3

2,7

2,5

1,9

Evropa – BP

 

 

 

 

 

8,6

8,4

8,2

 

Uvedené údaje za Česko můžeme srovnat s USA: podvody u PINových transakcí (tj. autentikované pomocí PINu místo vlastnoručního podpisu) dosáhli v roce 2008 1,0 basis point (0,010%) a u transakcí s podpisem až 6,0 basis points (0,060%).

 

Závěr

 

Výše uvedený profil Česka se zabýval bankovními kartami, v počtech a objemech transakcí byly navíc zahrnuty i karty Diners Club (nikoli však American Express). Vzhledem ke kartám vydávaných úvěrovými společnostmi (které statistické údaje úmyslně nezveřejňují) lze odhanout, že celkový počet vydaných karet přesahuje 11 mil. karet. Další rozvoj platebních karet bude spočívat v masovém rozšíření čipových karet a zavedením dodatkových služeb na čipu. Za dveřmi čekají předplacené karty pro spotřebitele, pro které není samozřejmostí běžný účet v bance. Počty transakcí s kartami se dále zvýší zavedením karet využívající novou technologii bezkontatní komunikace s platebními terminály. Pro zvýšení atraktivity plastových karet v peněžence a nalákání mladších lidí mohou být také využity technologie individuálních návrhů designu potisku karet. Současně však začnou s platebními kartami soutěžit platební funkce mobilních telefonů.

České banky se aktivně podílejí na rozvoji platebního styku a platebních karet v Evropské unii v rámci projektu Single Euro Payments Area (SEPA) prostřednictvím členství v České bankovní asociaci (ČBA) a Sdružení pro bankovní karty (SBK). ČBA je členem European Banking Association a je zastoupena v European Payments Council a jejích pracovních skupinách zaměřených na přípravu a implementaci platebních produktů SEPA, tj. Credit Transfer, Direct Debit, Cards a Cash. Díky spolupráci mezi ČBA, SBK, ČNB a MF ČR je české prostředí připraveno na implementaci těchto produktů.

 

© 2012 cardmag l SBK, ČNB, CIA Fact Book